Chcete vědět, čím se malé děti liší od těch velkých? Ty malé se učí hrou, velké experimentováním. A tak jsme si nehráli na rytíře, princezny, indiány ani kosmonauty; byli jsme sami sebou a hráli si jen s posouváním vlastních hranic. Učili jsme se, jak pracovat s fyzickým nepohodlím, jak hospodařit s penězi, prostředky nebo třeba s vlastním časem. Učili jsme se dělat moudrá rozhodnutí na úkor těch momentálně příjemných, vybírat spolehlivé informace na úkor těch senzačních, ponořili jsme se do vlastního nitra, abychom porozuměli svým potřebám i handicapům, se kterými se musíme v každodenním životě vypořádat.

Že to byla fuška a dřina? Vůbec! Byla to totiž parádní zábava! No považte sami – chodili jsme na výlety, nocovali v lese, jezdili na lodi, natáčeli film, stříleli z pušky, zpívali na náměstí, grilovali nebo lezli po lanech. Když se totiž to učení chytne za správný konec, je to zábavnější než všechny hry na světě! A že se toho všichni účastníci za správný konec chytli, to snad ani není potřeba dodávat. Ostatně, podívejte se na fotky, jak to vypadalo.