Svatý Martin, jehož svátek slavíme 11. listopadu, je výjimečnou postavou křesťanské tradice – a nejen pro mladé může být inspirací v mnoha směrech. Pojďme si připomenout, kým byl, co jeho život znamenal, a jaké hodnoty z něj můžeme dnes čerpat.

Martin z Tours – voják, poustevník a biskup

Život svatého Martina je plný zvratů. Narodil se ve 4. století v oblasti dnešního Maďarska. Své jméno získal podle římského boha Marta, boha války – stalo se tak pravděpodobně na přání otce, který byl římským vojákem a přál si, aby Martin kráčel v jeho stopách. To se také stalo, Martin se stal spolehlivým vojákem a brzy povýšil do hodnosti důstojníka.

Postupně se Martin obrátil plně ke křesťanství, které ho zaujalo už během mládí, které strávil v severní Itálii. Křesťanství také ovlivnilo jeho další osud – stal se mnichem a později byl zvolen také biskupem ve městě Tours ve Francii. Celý svůj život zasvětil lidem. Nebyl to typ, který by kázal z výšky – žil prostě, pracoval, naslouchal. Jeho život ukazuje, že síla a pokora se nemusí vylučovat.

Legenda o dělení pláště

Jedno z nejznámějších vyprávění najdeme v Martinově životě ještě v době, kdy byl voják. Během třeskuté zimy potkal na cestě poutníka promrzlého zimou, ani na chvíli nezaváhal, vzal svůj teplý vojenský plášť, rozřízl ho mečem na dvě části a jednu polovinu daroval žebrákovi.

Další noc měl sen, ve kterém viděl Krista oblečeného právě do té poloviny pláště, kterou daroval. Tento čin se stal symbolem milosrdenství, solidarity a služby bližnímu, což jsou do dnešních dnů klíčová témata jak pro duchovní život, tak pro angažovanost v komunitě.

Zvyky a tradice na svátek sv. Martina

Svátek svatého Martina stále patří k těm nejoblíbenějším. Bezpochyby za tím stojí očekávání prvních sněhových vloček, ale máme i řadu dalších zvyků spojených s 11. listopadem.

Tím nejvýraznějším je jistě husí pečínka, která má svůj původ v legendě o zvolení svatého Martina biskupem. Sám se jím stát nechtěl, a tak se schoval do husince. Kejhání jej ale prozradilo, a tak se biskupem přece jen stal. Oprávněným trestem pro husy za Martinovo prozrazení pak bylo upečení na pekáči. Existuje ale ještě jiná varianta příběhu, která mluví o tom, že husy svým křikem rušily kázání sv. Martina, a tak si svůj trest odpykávají na slavnostní svatomartinské tabuli.

Oblíbené jsou také lampionové průvody, které odkazují ke středověkému zapalování martinských ohňů. Ty byly součástí lidových veselic, kdy se ochutnávalo první víno, peklo obřadní pečivo a světil se chléb.

Svatý Martin – patron odvahy a laskavosti

Svatý Martin bývá zobrazován na koni, jak se dělí o plášť. Ale možná bychom si ho měli představit spíš pěšky, s rukama od práce a s očima otevřenýma. Protože jeho příběh nekončí ve 4. století – pokračuje všude tam, kde se někdo rozhodne dát kousek sebe pro druhé.

A jakou inspiraci si můžeme vzít z příběhu svatého Martina?

• Uměl říct ne tomu, co mu bránilo žít poctivě.
• Viděl člověka, ne jen roli nebo uniformu.
• Nebál se jednat, i když ostatní jen přihlíželi.

A tak se nebojte vykročit alespoň občas ze své „komfortní zóny“, vnímat druhé a být aktivním členem společenství, nejen pasivním pozorovatelem. Rozdělte se (nejen 11. listopadu na svátek sv. Martina) o svůj symbolický plášť – může to být váš čas, úsměv, pomoc, zájem.

„Služba bližnímu není výjimečná událost, ale postoj.“

Společně oslavíme svátek sv. Martina setkáním a lampionovým průvodem

Při příležitosti svátku tohoto významného světce jsme pro vás opět naplánovali společné odpoledne. Můžete se těšit například na

• scénku ze života sv. Martina,
• živého koně,
• lampionový průvod po okolí,
• tvoření pro děti ve farním sále,
• zábavné venkovní aktivity na několika stanovištích,
• drobné občerstvení, nealkoholický punč a opékání špekáčků.

Sraz je v úterý 11. listopadu v 17 hodin u hlavního vchodu do Salesiánského střediska. Těšíme se na vás!