Z deníku zlatokopa: Několik málo chvil po příjezdu navštívil zlatokopeckou skupinu místní přednosta těžebního úřadu. Předal nám mapu, kde hledat zábor, zlatokopecké plecháčky a poradil nám, abychom dávali pozor na ostatní skupiny. Honba za zlatem se zdála být trochu nebezpečná. První den těžby probíhalo vše podle plánu, druhý den nám však do záboru vlezlo ozbrojené Bratrstvo. Museli jsme vyhledat pomoc přednosty, kterému se nelíbilo, že mu někdo v revíru dělá potíže. Bratrstvo i s ukradeným zlatem se podařilo najít a vyhnat - nebylo to ale naposledy, co jsme se viděli. V průběhu těžby jsme se setkali s místním domorodcem - indiánem! Ten nás nejen naučil stopovací a lovecké dovednosti, ukázal nám hlavně, jak těžbou zkoušená příroda trpí a lidská touha po mamonu vyhání původní obyvatelé a zvířata z jejich obydlí v přírodě, se kterou tak dlouho dokázali žít společně. 

Aby toho nebylo málo, o slovo se přihlásilo opět Bratrstvo, zjistili jsme, že chtějí vyhodit do povětří vodní nádrž Souš, aby se dostali ke zlatu. Tomu jsme museli zabránit. Vydali jsme se získat nebezpečný dynamit a předat ho přednostovi. Odplata ze strany Bratrstva na sebe nenechala dlouho čekat, ještě ten večer přepadli naší chalupu, zajali kuchaře Káju a vyhrožovali nám, že nám ublíží, pokud nedostanou zpátky dynamit. Naštěstí se objevil znovu přednosta! Ukončil všechny spory a určil, že dalšího dne se bude konat zlatokopecká soutěž, ten kdo prohraje, bude muset opustit Desnou do setmění. Toho jsme se báli, bylo nás sice víc, ale Bratrstvo bylo dost zkušené a trochu podlé.

Druhý den ráno jsme dorazili podle instrukcí k našemu záboru. První disciplína - navigace podle azimutu - nám docela šla a vyhráli jsme. Po střelbě z pušky na cíl se však body vyrovnali. 1 : 1 Následovalo tvoření daru z lesa - narozdíl od Bratrstva jsme věděli, že pro dar, není třeba rvát rostliny i s kořeny a že les umí vydat bohatství ze spadaných věcí. 2 : 1 Čtvrtou disciplínu - stavba těžebního města - jsme měli mít v kapse, lesní domečky nám vždycky šli, ale Bratrstvo nás překvapilo městem praktickým a bezpečným. 2 : 2 Finální disciplína. Jde o všechno. Teď se má ukázat, jak umíme být tišší a jak umíme stopovat. Přednosta se nám ukryl v lese, na výstřel jsme se měli vydat ho hledat, koho uvidí a osloví, ten se musel zvednout a jít zpátky na začátek a soutž pro něj končí. Kdo se dostane nejblíže, jeho tým vyhrává. Zaznívá výstřel, disciplna začíná. Borůvčí, ostré větve stromů, suché dřevo na zemi, to vše nám dělalo cestu za vítězstvím těžší a těžší. Přednosta nekompromisně odhaloval plížící se zlatokopy. To, že jsme děti bylo naší výhodou, podařilo se nám dostat se dále, než bratrstvo. 3 : 2 Vítězíme, Bratrstvo je poraženo a musí opustit Desnou do soumraku. Přednosta nám gratuluje a chce nám předat oficiální povolení pro těžbu. My se mu ale přiznáváme, že už dál těžit nechceme. K čemu je všechno zlato světa, když zničíme přírodu, která se o nás stará. Naše rozhodnutí respektuje, dokonce nám slibuje, že se pokusí přesvědčit ministerstvo, aby se těžba ukončila. Jak to dopadlo? To jsme se dočetli v novinách druhý den ve vlaku - jeden výtisk pro vás máme i v galerii. 

Byl to vskutku dobrodružný týden. Plný zvratů, napětí a pěkných setkání. Měli jsme na tábor připraveno spoustu her, kvůli těžbě jsme toho moc nezahráli, tak si to necháme zase na příští rok. Třeba to tentokrát vyjde a nepotkáme žádnou tajuplnou postavu. I když. Kdo ví?