Na svátek svatého Mikuláše, který slavíme 6. prosince, se těší hlavně děti, ale postavu laskavého biskupa, který rozdává radost, zná téměř každý. Kdo vlastně byl historický Mikuláš a proč jeho svátek slavíme i dnes?
Svatý Mikuláš žil na přelomu 3. a 4. století v dnešním Turecku, ve městě Myra. Podle tradice byl biskupem známým svou hlubokou vírou, milosrdenstvím a ochotou pomáhat těm, kdo se ocitli v nouzi. Legenda vypráví například o třech chudých dívkách, kterým tajně daroval věno, aby mohly vstoupit do manželství a nebyly vystaveny chudobě či ohrožení. Podobných příběhů existuje mnoho – a všechny mají společného jmenovatele: nezištnou lásku k druhým.
Mikuláš se stal symbolem štědrosti, dobroty a ochoty vidět potřeby druhých. Jeho svátek je nejen připomínkou dávného světce, ale také výzvou: být světlem pro své okolí. Proto se kolem Mikuláše dodnes spojují tradice obdarovávání, dobročinnosti a radosti.

Svatý Mikuláš nám připomíná, že dobro má stále smysl. Jeho příběh pro nás může být každodenním povzbuzením – být pozorní, tvořiví, laskaví a připraveni rozdávat radost.
V České republice patří k nejvýraznější mikulášské tradici nadělování drobných dárků třemi postavami – sv. Mikulášem, andělem a čertem. Tyto postavy nejsou náhodné: Mikuláš reprezentuje dobro, laskavost a spravedlnost, anděl je symbolem Boží pomoci, ochrany a povzbuzení a čert představuje pokušení, lidskou slabost a strach z následků špatných činů. Společně připomínají, že člověk má v životě na výběr mezi dobrem a zlem, ale že dobro má mít poslední slovo. Mikuláš tedy nepřicházel trestat – to byla „práce“ čerta jako symbolu provinění. Mikuláš měl děti hlavně povzbudit, pochválit a dodatečně vést k tomu, aby byly lepší. Proto i čert je spíš strašákem než skutečnou hrozbou.

Již tradičně v salesiánském středisku v Kobylisích chystáme setkání se sv. Mikulášem pro nejmenší a jejich rodiče.
Můžete se těšit na
