Od 21. do 25. září se po celé republice uskuteční jubilejní 20. ročník Týdne nízkoprahových klubů. Do kampaně České asociace streetwork,z.s. se letos zapojí 126 zařízení ze 13 krajů. Cílem akce je přiblížit veřejnosti, co nízkoprahové kluby dělají, komu pomáhají a s jakými tématy se při práci s dětmi a dospívajícími setkávají. 

Hlavními tématy akce jsou tentokrát radikalizace, resilience (psychická odolnost) a evropanství. Na první pohled mohou působit rozdílně, ale ve skutečnosti všechna souvisejí s tím, jak mladí lidé reagují na svět kolem sebe.

Nízkoprahový klub Vrtule se ve svých aktivitách zaměří převážně na téma kritického myšlení. V klubu čekají na klienty aktivity, které jim představí různé situace a ukážou možnosti, jak například řešit spory nebo jak se bránit slovním útokům.

S hlavními tématy letošního ročníku Týdne nízkoprahových klubů se může seznámit i veřejnost prostřednictvím výstavy, která vyvrací mýty o Evropě, psychické nepohodě i radikálních postojích. Najdete ji na plotě u Vrtule a na konci vás čeká krátký kvíz, ve kterém si můžete ověřit, jak pozorní jste čtenáři.

Velká část programu nás čeká také online. Na Instagramu Vrtule se můžete těšit na tematické příspěvky a ankety, které vás celou problematikou provedou. Jestli vás zajímá, kde se lidé cítí nejvíc doma nebo kde lidé nejčastěji naráží na nenávistné projevy, tak Vrtuli rozhodně sledujte.

Proč právě tato témata?

Dospívající dnes vyrůstají ve světě, ve kterém se na ně valí obrovské množství informací, názorů i emocí. Velká část jejich života se odehrává online, kde se mohou snadno setkat s dezinformacemi, nenávistnými projevy, předsudky nebo obsahem, který nabízí jednoduché odpovědi na složité otázky a rozděluje společnost na „my“ a „oni“. Schopnost kriticky přemýšlet, ověřovat si informace, respektovat odlišné názory a rozpoznat manipulaci je proto stále důležitější. Stejně podstatné je ale také vědět, kam patřím, umět navazovat zdravé vztahy a mít kolem sebe lidi, se kterými můžu bezpečně mluvit i o věcech, na které nemám jednoduchou odpověď.

Právě tady hrají nízkoprahové kluby důležitou roli. Nabízejí mladým lidem bezpečný prostor, podporu a možnost otevřeně mluvit o tom, co je zajímá nebo trápí. Témata radikalizace, psychické odolnosti a evropanství spolu úzce souvisejí: dotýkají se pocitu sounáležitosti, zvládání nejistoty, vztahu k druhým i schopnosti orientovat se ve světě, který není černobílý. Cílem není mladým lidem říkat, co si mají myslet, ale pomáhat jim učit se jak přemýšlet, ptát se a hledat vlastní odpovědi.

Co je radikalizace?

Radikalizace je postupný proces, při kterém člověk přijímá stále vyhraněnější postoje a může začít odmítat jiné skupiny lidí, demokratická pravidla nebo nenásilné řešení konfliktů. Často souvisí s pocitem osamělosti, bezmoci, křivdy nebo s potřebou někam patřit. Důležitou roli může mít také online prostředí, které nabízí jednoduché odpovědi na složité problémy.

Co je resilience?

Resilience neboli psychická odolnost je schopnost zvládat zátěž, hledat podporu a po náročné zkušenosti znovu získávat stabilitu. Neznamená to být stále silný nebo zvládnout všechno sám. Odolnost posilují bezpečné vztahy, možnost mluvit o emocích, praktické dovednosti, smysluplné aktivity a dostupná pomoc.

Co znamená evropanství?

Evropanství není jen otázka institucí nebo cestování. Je to také zkušenost spolupráce, respektu k lidským právům a setkávání s lidmi, kteří mají jiné názory, jazyky a životní zkušenosti. Mladým lidem může přinášet možnost zapojit se do výměn, dobrovolnictví, vzdělávání nebo veřejného dění, a to i v jejich vlastní komunitě.

(zdroj: Česká asociace streetwork, z.s.)